Která čidla bychom měli použít ve své budově? To je otázka, která je v dnešní době pravidelně pokládána, když většina lidí tráví až 90 % svého času uvnitř. Díky Covidu-19 a stále se zlepšující izolaci našich budov je stále jasnější důležitost dobrého větrání. Spolu s tímto postupujícím vhledem vyvstávají další otázky.
Význam kvality vnitřního vzduchu
V dnešní moderní době trávíme stále více času uvnitř. Některé studie uvádějí, že trávíme v průměru 90 % našeho času uvnitř. Domy a budovy jsou lépe izolovány pro úsporu energie. Lepší izolace a vzduchotěsnost domů vytváří potřebu je lépe větrat. Větrání je totiž nutné k udržení kvality vzduchu v interiéru pod kontrolou. Vnitřní vzduch, který dýcháme, není důležitý jen pro pohodlí a koncentraci obyvatel. Má také přímý vliv na naše zdraví, z dlouhodobého hlediska určitě. Typické potíže způsobené dlouhodobým vystavením špatné kvalitě vzduchu se pohybují od bolestí hlavy, podráždění očí, nosu a krku až po vážné stavy, jako jsou respirační onemocnění, srdeční choroby a rakovina. Význam monitorování a optimalizace kvality vnitřního ovzduší by proto neměl být podceňován. Dobře udržovaný ventilační systém odstraňuje škodlivé látky z vnitřního vzduchu a nahrazuje je filtrovaným, čerstvým venkovním vzduchem.
Nadměrné větrání nemá žádný negativní dopad na kvalitu vnitřního vzduchu. Nevýhodou přílišného větrání je však zbytečná spotřeba energie. Tato spotřeba energie se skládá na jedné straně z elektrické energie a na druhé straně z tepelné energie. Čím vyšší jsou otáčky ventilátoru, tím více elektrické energie spotřebuje. Většina ventilátorů má kvadratickou křivku točivého momentu. To znamená, že i malé snížení rychlosti ventilátoru může přinést významné úspory energie.
Kromě toho je zde také tepelná energie. Když je do domu přiváděn studený venkovní vzduch a teplý, použitý vzduch je odváděn z domu, dochází ke ztrátě tepla (tepelné energie). Díky moderním větracím systémům s vysoce účinnými výměníky tepla jsou tyto ztráty zanedbatelné. Další optimalizace je možná řízením objemových průtoků vzduchu (řízením otáček ventilátoru). Čidla HVAC monitorují kvalitu vnitřního vzduchu. Na základě těchto měření lze optimalizovat otáčky ventilátoru. Tímto způsobem může být dodávka čerstvého vzduchu řízena na základě našeho požadavku a dobrá kvalita vnitřního vzduchu může být kombinována s energetickou účinností. Existuje mnoho různých možností měření kvality vnitřního vzduchu. Charakter vnitřního prostoru často určuje typ čidla, které je potřeba k udržení optimální kvality vzduchu.
Teplota a vlhkost jsou základní parametry
Teplota a vlhkost mají přímý vliv na náš pocit pohodlí. Ani chladné, vlhké prostředí, ani suchá, teplá místnost nám nedávají pocit pohodlí. V závislosti na naší aktivitě se nejpohodlněji budeme cítit v místnosti s teplotou mezi 20 a 25°C a relativní vlhkostí mezi 35 a 60 %. Prostřednictvím našich každodenních činností, jako je vaření, sprchování, sušení prádla atd., přinášíme do domova hodně vlhkosti. Když je dobře izolovaná a vzduchotěsná, jen těžko tato vlhkost uniká. Příliš mnoho vlhkosti v budově není problémem pouze pro náš pocit pohodlí. Škodí konstrukci budovy a zvyšuje riziko tvorby plísní. Tvorba plísní je škodlivá pro zdraví obyvatel. Vdechování spor plísní zvyšuje riziko výše uvedených stavů, a to zejména z dlouhodobého hlediska.
Relativní vlhkost je poměr množství vodní páry ve vzduchu k maximálnímu množství vodní páry, která může být přítomna ve vzduchu. Tato maximální hodnota je určena teplotou. Relativní vlhkost se vyjadřuje v %. Čím je vzduch teplejší, tím více vodní páry může vzduch absorbovat. Když se teplý (vnitřní) vzduch dostane do kontaktu se studeným povrchem – například oknem – dochází ke kondenzaci. Teplota, při které dochází ke kondenzaci, je teplota rosného bodu nebo rosný bod (vyjádřený ve °C). Ventilační systém proto musí zajistit, aby relativní vlhkost zůstala v komfortních mezích. Obvykle je to mezi 35 a 60 %. Navíc je třeba dbát na to, aby vnitřní teplota byla vždy vyšší než rosný bod. Když je vnitřní teplota nižší než rosný bod, dochází ke kondenzaci s rizikem tvorby plísní.
Teplota, relativní vlhkost a rosný bod jsou nejdůležitější parametry pro pohodlí obyvatel. Tyto parametry se obvykle berou v úvahu při řízení ventilačního systému. Z tohoto důvodu měří většina profesionálních HVAC čidel tyto parametry. Tato základní HVAC čidla prokazují svou užitečnost zejména ve vlhkých prostorách, jako jsou koupelny a kuchyně.
CO2 jako indikátor lidské činnosti v interiéru
Dobré větrání nejen že udržuje vlhkost v rovnováze, ale také zabraňuje hromadění škodlivých látek a plynů ve vnitřním vzduchu. Jedním z těchto plynů je CO2 nebo-li oxid uhličitý. CO2 v normálních koncentracích není pro člověka škodlivý. Je dokonce jednou z 5 hlavních složek naší atmosféry, hned po dusíku, kyslíku, vodní páře a argonu. Rostliny nemohou růst bez CO2. CO2 je ve vyšších koncentracích méně neškodný. Když je koncentrace CO2 ve vzduchu v místnosti příliš vysoká, objevují se stížnosti na ospalost, ztrátu koncentrace a následně bolesti hlavy.
Bez ventilačního systému se mohou koncentrace CO2 v uzavřeném prostoru velmi rychle zvýšit. Čím více lidí je přítomno a čím více fyzické aktivity, tím rychleji poroste koncentrace CO2. V našem těle se potraviny obsahující uhlík „spalují“ a přeměňují na energii. Tento proces metabolického spalování uvolňuje CO2, který my pak vydechujeme. Měření koncentrace CO2 ve vnitřním vzduchu tak poskytuje relevantní informace o míře obsazenosti místnosti a o potřebě dodatečného přívodu čerstvého vzduchu.
Koncentrace CO2 v uzavřeném prostoru také vypovídá o riziku množství aerosolů ve vzduchu. Aerosoly mohou šířit viry. Jsou to miniaturní kapičky, které se uvolňují při kašlání, kýchání nebo mluvení. Když jiní lidé vdechnou tyto kapičky nebo je dostanou do úst, nosu nebo očí pomocí rukou, mohou se nakazit virem. Aby se obyvatelé cítili příjemně a předešli ospalosti a ztrátě koncentrace, doporučuje se udržovat hladinu CO2 pod 800 ppm dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.
Čidla CO2 poskytují dobrou představu o míře obsazenosti místnosti, protože koncentrace CO2 koreluje s lidskou činností. Tento typ snímačů se proto používá především v místnostech se silně kolísavou mírou obsazenosti. Čím vyšší je detekovaná koncentrace CO2, tím vyšší je lidská činnost a tím větší je potřeba ventilace. Za produkci CO2 není zodpovědný pouze metabolismus lidí a zvířat. Kromě lidské činnosti existuje mnoho dalších zdrojů produkce CO2. CO2 vzniká také při (úplném) spalování fosilních paliv. Koncentrace CO2 ve venkovním vzduchu tedy závisí na regionu. V městském prostředí bude vyšší než ve venkovském prostředí. Typická koncentrace CO2 ve venkovním vzduchu je asi 450 ppm.
Jak může hladina CO2 zůstat víceméně konstantní, když lidé a zvířata po staletí chodí kolem a produkují CO2? Příroda sama zajišťuje odstranění CO2 z atmosféry. Stromy a rostliny během procesu fotosyntézy přeměňují CO2 na uhlík a kyslík. Uhlík je využíván rostlinami k růstu. Samotné stromy a rostliny se skládají z velké části z uhlíku. Kyslík uvolňují stromy a rostliny do atmosféry. Oceány také absorbují CO2 ze vzduchu. Oxid uhličitý je nejprve absorbován v horních vrstvách oceánu a poté klesá do větších hloubek, kde jej kril, plankton a mořské řasy přeměňují zpět na uhlík a kyslík. Tyto procesy však trvají dlouhou dobu. Kombinace růstu světové populace a stále se zvyšující industrializace tuto přirozenou rovnováhu narušuje. Lidská činnost emituje mnohem více CO2, než je maximální absorpční kapacita přírody. Přebytečné molekuly CO2, které se zdržují v atmosféře, absorbují infračervené záření – známé také jako tepelné záření – a část z něj posílají zpět na Zemi. V důsledku toho se Země pomalu více a více ohřívá.
VOC jako měřítko kvality vnitřního vzduchu
VOC neboli těkavé organické sloučeniny je souhrnný název pro skupinu chemikálií, které se mohou vyskytovat v obytném prostředí. Jsou to těkavé nebo rychle se odpařující produkty obsahující jeden nebo více atomů uhlíku (organické látky). Typickými příklady jsou benzen, ethylenglykol, formaldehyd, methylenchlorid, tetrachlorethylen, toluen, xylen a butadien. Tyto chemikálie lze nalézt v prostředí domácností v čisticích prostředcích, parfémech, rozpouštědlech v barvách a pohonných hmotách pro spreje na vlasy. VOC se také nacházejí v osvěžovačích vůní, stavebních materiálech a kouři z cigaret. Typická vůně nového nábytku nebo nového auta dokáže navodit příjemný pocit. Ve skutečnosti jde o směs těkavých organických sloučenin. Ve venkovním prostředí jsou koncentrace VOC obvykle poměrně nízké. Na frekventovaných silnicích a ve městech lze naměřit vyšší koncentraci VOC, obvykle v důsledku výfukových plynů. Působení a škodlivost těchto látek je velmi různorodá.
Někdy můžete jasně cítit přítomnost vysokých koncentrací VOC (např. zápach barvy), ale někdy mohou být přítomny i škodlivé koncentrace, aniž byste si toho všimli. Dopad na zdraví obyvatel závisí na povaze VOC, množství vdechovaných VOC a délce expozice. Krátké vystavení vysoké koncentraci VOC, např. při malování nebo při použití čisticích prostředků, může způsobit závratě, nevolnost, problémy s koncentrací a podráždění očí a dýchacích cest. Tyto účinky jsou dočasné. OPS nebo-li Organo Psycho Syndrome je známý důsledek dlouhodobého nebo opakovaného vystavení vysokým koncentracím VOC mezi profesionálními malíři. To se projevuje nejrůznějšími psychickými problémy a problémy s pamětí. Škody způsobené tímto způsobem jsou trvalé. Při typických koncentracích VOC v obytném prostředí jsou účinky méně zřejmé. Z krátkodobého hlediska často nedochází k žádným stížnostem a VOC ani necítíte.
VOC jsou těkavé, takže koncentrace bude časem klesat. Tato doba závisí na zdroji a koncentraci VOC. Nové stavební a renovační práce, ale také koberec nebo nová pohovka obvykle dočasně způsobují vyšší koncentrace VOC ve vnitřním vzduchu. Během prvních měsíců se pak doporučuje dodatečné větrání. Použití VOC v uzavřených prostorách by mělo být co nejvíce omezeno vzhledem k jejich negativnímu dopadu na kvalitu vnitřního ovzduší. Při vyšších koncentracích VOC je řešením dodatečné větrání. V zásadě lze čidla VOC použít ve všech místnostech. Zejména ve skladovacích prostorech pro mycí prostředky a v koupelnách je čidlo VOC jasnou volbou.
Detekujte toxické plyny pomocí čidel CO a NO2
Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Je to extrémně nebezpečný plyn. CO vzniká, když se fosilní paliva (uhlí, plyn, topný olej, dřevo, pelety, ropa atd.) spalují neúplně nebo špatně. CO se tedy může tvořit pouze tam, kde jsou plameny a v místnosti, kde je umístěn topný spotřebič. CO je o něco lehčí než vzduch, ale rozdíl je tak malý, že v praxi se CO obvykle zcela mísí s normálním vzduchem v uzavřených prostorách. Někdy se mu proto říká tichý zabiják. Světová zdravotnická organizace (WHO) uplatňuje maximální limit 6 ppm pro nepřetržitou expozici. Nicméně take uvádí, že limit může být zvýšen na maximálně 26 ppm při expozici 1 hodinu denně.
U lidí přenáší hemoglobin, barvivo v červených krvinkách, kyslík z plic do buněk. Afinita CO k hemoglobinu je 210 až 260krát vyšší než afinita kyslíku. I v přítomnosti nízkých koncentrací se CO naváže na hemoglobin místo kyslíku. To narušuje transport kyslíku do buněk a způsobuje nedostatek kyslíku. Expozice nízkým koncentracím CO bude zpočátku rozpoznatelná jako příznaky nevolnosti, závratě a bolesti hlavy. Postižený se cítí slabý a při mírné námaze se snadno zadýchá. Po čase oběť ztratí vědomí a – pokud nepřijde pomoc – zemře. Je samozřejmé, že toxické plyny, jako je oxid uhelnatý, musí být z budovy co nejrychleji odstraněny. Jakmile je tento plyn detekován, musí být přiváděn dostatek čerstvého vzduchu.
Totéž platí pro další toxické plyny, jako jsou oxidy dusíku (NOx). NOx je souhrnný název pro NO a NO2. NOx vznikají při spalovacích procesech za vysokých teplot a lze je nalézt ve výfukových plynech automobilů se spalovacím motorem. Navíc NO2 - stejně jako CO - vzniká také při nedokonalých spalovacích procesech. NO2 je také jedovatý plyn, který je zdraví škodlivý. Lidé s onemocněním plic a astmatem na něj trpí zejména.
Čidla CO a NO2 se proto používají především v garážích nebo v technických prostorách, kde jsou instalována topná zařízení. Jakmile jsou zjištěny toxické plyny, musí být zajištěno dostatečné větrání, aby se co nejrychleji obnovila bezpečná kvalita vnitřního vzduchu.
Výhoda řízeného větrání
Každá místnost v budově má specifický účel. Proto je místnost zřídka využívána nepřetržitě, obvykle ne vždy se stejnou intenzitou. Koupelna se například obvykle používá ráno a večer. Ložnice během noci. Každý pokoj v budově má své specifické využití a vzor obsazenosti. Ventilační systém obvykle počítá s nadměrnou kapacitou, aby mohl dodávat dostatek čerstvého vzduchu během nejvyššího stupně své aktivity. Tyto vrcholové momenty obvykle představují pouze omezenou část celkového cyklu. Většinu času může ventilační systém pracovat při nízké rychlosti. Aplikací správných čidel v každé místnosti a řízením ventilačního systému na základě těchto měření lze optimalizovat kvalitu vnitřního vzduchu a zároveň lze dosáhnout významných úspor energie. Další výhodou je, že ventilační systém produkuje méně hluku, když pracuje při nízké rychlosti.
V dnešní moderní době trávíme stále více času uvnitř. Některé studie uvádějí, že trávíme v průměru 90 % našeho času uvnitř. Domy a budovy jsou lépe izolovány pro úsporu energie. Lepší izolace a vzduchotěsnost domů vytváří potřebu je lépe větrat. Větrání je totiž nutné k udržení kvality vzduchu v interiéru pod kontrolou. Vnitřní vzduch, který dýcháme, není důležitý jen pro pohodlí a koncentraci obyvatel. Má také přímý vliv na naše zdraví, z dlouhodobého hlediska určitě. Typické potíže způsobené dlouhodobým vystavením špatné kvalitě vzduchu se pohybují od bolestí hlavy, podráždění očí, nosu a krku až po vážné stavy, jako jsou respirační onemocnění, srdeční choroby a rakovina. Význam monitorování a optimalizace kvality vnitřního ovzduší by proto neměl být podceňován. Dobře udržovaný ventilační systém odstraňuje škodlivé látky z vnitřního vzduchu a nahrazuje je filtrovaným, čerstvým venkovním vzduchem.
Nadměrné větrání nemá žádný negativní dopad na kvalitu vnitřního vzduchu. Nevýhodou přílišného větrání je však zbytečná spotřeba energie. Tato spotřeba energie se skládá na jedné straně z elektrické energie a na druhé straně z tepelné energie. Čím vyšší jsou otáčky ventilátoru, tím více elektrické energie spotřebuje. Většina ventilátorů má kvadratickou křivku točivého momentu. To znamená, že i malé snížení rychlosti ventilátoru může přinést významné úspory energie.
Kromě toho je zde také tepelná energie. Když je do domu přiváděn studený venkovní vzduch a teplý, použitý vzduch je odváděn z domu, dochází ke ztrátě tepla (tepelné energie). Díky moderním větracím systémům s vysoce účinnými výměníky tepla jsou tyto ztráty zanedbatelné. Další optimalizace je možná řízením objemových průtoků vzduchu (řízením otáček ventilátoru). Čidla HVAC monitorují kvalitu vnitřního vzduchu. Na základě těchto měření lze optimalizovat otáčky ventilátoru. Tímto způsobem může být dodávka čerstvého vzduchu řízena na základě našeho požadavku a dobrá kvalita vnitřního vzduchu může být kombinována s energetickou účinností. Existuje mnoho různých možností měření kvality vnitřního vzduchu. Charakter vnitřního prostoru často určuje typ čidla, které je potřeba k udržení optimální kvality vzduchu.
Teplota a vlhkost jsou základní parametry
Teplota a vlhkost mají přímý vliv na náš pocit pohodlí. Ani chladné, vlhké prostředí, ani suchá, teplá místnost nám nedávají pocit pohodlí. V závislosti na naší aktivitě se nejpohodlněji budeme cítit v místnosti s teplotou mezi 20 a 25°C a relativní vlhkostí mezi 35 a 60 %. Prostřednictvím našich každodenních činností, jako je vaření, sprchování, sušení prádla atd., přinášíme do domova hodně vlhkosti. Když je dobře izolovaná a vzduchotěsná, jen těžko tato vlhkost uniká. Příliš mnoho vlhkosti v budově není problémem pouze pro náš pocit pohodlí. Škodí konstrukci budovy a zvyšuje riziko tvorby plísní. Tvorba plísní je škodlivá pro zdraví obyvatel. Vdechování spor plísní zvyšuje riziko výše uvedených stavů, a to zejména z dlouhodobého hlediska.
Relativní vlhkost je poměr množství vodní páry ve vzduchu k maximálnímu množství vodní páry, která může být přítomna ve vzduchu. Tato maximální hodnota je určena teplotou. Relativní vlhkost se vyjadřuje v %. Čím je vzduch teplejší, tím více vodní páry může vzduch absorbovat. Když se teplý (vnitřní) vzduch dostane do kontaktu se studeným povrchem – například oknem – dochází ke kondenzaci. Teplota, při které dochází ke kondenzaci, je teplota rosného bodu nebo rosný bod (vyjádřený ve °C). Ventilační systém proto musí zajistit, aby relativní vlhkost zůstala v komfortních mezích. Obvykle je to mezi 35 a 60 %. Navíc je třeba dbát na to, aby vnitřní teplota byla vždy vyšší než rosný bod. Když je vnitřní teplota nižší než rosný bod, dochází ke kondenzaci s rizikem tvorby plísní.
Teplota, relativní vlhkost a rosný bod jsou nejdůležitější parametry pro pohodlí obyvatel. Tyto parametry se obvykle berou v úvahu při řízení ventilačního systému. Z tohoto důvodu měří většina profesionálních HVAC čidel tyto parametry. Tato základní HVAC čidla prokazují svou užitečnost zejména ve vlhkých prostorách, jako jsou koupelny a kuchyně.
CO2 jako indikátor lidské činnosti v interiéru
Dobré větrání nejen že udržuje vlhkost v rovnováze, ale také zabraňuje hromadění škodlivých látek a plynů ve vnitřním vzduchu. Jedním z těchto plynů je CO2 nebo-li oxid uhličitý. CO2 v normálních koncentracích není pro člověka škodlivý. Je dokonce jednou z 5 hlavních složek naší atmosféry, hned po dusíku, kyslíku, vodní páře a argonu. Rostliny nemohou růst bez CO2. CO2 je ve vyšších koncentracích méně neškodný. Když je koncentrace CO2 ve vzduchu v místnosti příliš vysoká, objevují se stížnosti na ospalost, ztrátu koncentrace a následně bolesti hlavy.
Bez ventilačního systému se mohou koncentrace CO2 v uzavřeném prostoru velmi rychle zvýšit. Čím více lidí je přítomno a čím více fyzické aktivity, tím rychleji poroste koncentrace CO2. V našem těle se potraviny obsahující uhlík „spalují“ a přeměňují na energii. Tento proces metabolického spalování uvolňuje CO2, který my pak vydechujeme. Měření koncentrace CO2 ve vnitřním vzduchu tak poskytuje relevantní informace o míře obsazenosti místnosti a o potřebě dodatečného přívodu čerstvého vzduchu.
Koncentrace CO2 v uzavřeném prostoru také vypovídá o riziku množství aerosolů ve vzduchu. Aerosoly mohou šířit viry. Jsou to miniaturní kapičky, které se uvolňují při kašlání, kýchání nebo mluvení. Když jiní lidé vdechnou tyto kapičky nebo je dostanou do úst, nosu nebo očí pomocí rukou, mohou se nakazit virem. Aby se obyvatelé cítili příjemně a předešli ospalosti a ztrátě koncentrace, doporučuje se udržovat hladinu CO2 pod 800 ppm dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.
Čidla CO2 poskytují dobrou představu o míře obsazenosti místnosti, protože koncentrace CO2 koreluje s lidskou činností. Tento typ snímačů se proto používá především v místnostech se silně kolísavou mírou obsazenosti. Čím vyšší je detekovaná koncentrace CO2, tím vyšší je lidská činnost a tím větší je potřeba ventilace. Za produkci CO2 není zodpovědný pouze metabolismus lidí a zvířat. Kromě lidské činnosti existuje mnoho dalších zdrojů produkce CO2. CO2 vzniká také při (úplném) spalování fosilních paliv. Koncentrace CO2 ve venkovním vzduchu tedy závisí na regionu. V městském prostředí bude vyšší než ve venkovském prostředí. Typická koncentrace CO2 ve venkovním vzduchu je asi 450 ppm.
Jak může hladina CO2 zůstat víceméně konstantní, když lidé a zvířata po staletí chodí kolem a produkují CO2? Příroda sama zajišťuje odstranění CO2 z atmosféry. Stromy a rostliny během procesu fotosyntézy přeměňují CO2 na uhlík a kyslík. Uhlík je využíván rostlinami k růstu. Samotné stromy a rostliny se skládají z velké části z uhlíku. Kyslík uvolňují stromy a rostliny do atmosféry. Oceány také absorbují CO2 ze vzduchu. Oxid uhličitý je nejprve absorbován v horních vrstvách oceánu a poté klesá do větších hloubek, kde jej kril, plankton a mořské řasy přeměňují zpět na uhlík a kyslík. Tyto procesy však trvají dlouhou dobu. Kombinace růstu světové populace a stále se zvyšující industrializace tuto přirozenou rovnováhu narušuje. Lidská činnost emituje mnohem více CO2, než je maximální absorpční kapacita přírody. Přebytečné molekuly CO2, které se zdržují v atmosféře, absorbují infračervené záření – známé také jako tepelné záření – a část z něj posílají zpět na Zemi. V důsledku toho se Země pomalu více a více ohřívá.
VOC jako měřítko kvality vnitřního vzduchu
VOC neboli těkavé organické sloučeniny je souhrnný název pro skupinu chemikálií, které se mohou vyskytovat v obytném prostředí. Jsou to těkavé nebo rychle se odpařující produkty obsahující jeden nebo více atomů uhlíku (organické látky). Typickými příklady jsou benzen, ethylenglykol, formaldehyd, methylenchlorid, tetrachlorethylen, toluen, xylen a butadien. Tyto chemikálie lze nalézt v prostředí domácností v čisticích prostředcích, parfémech, rozpouštědlech v barvách a pohonných hmotách pro spreje na vlasy. VOC se také nacházejí v osvěžovačích vůní, stavebních materiálech a kouři z cigaret. Typická vůně nového nábytku nebo nového auta dokáže navodit příjemný pocit. Ve skutečnosti jde o směs těkavých organických sloučenin. Ve venkovním prostředí jsou koncentrace VOC obvykle poměrně nízké. Na frekventovaných silnicích a ve městech lze naměřit vyšší koncentraci VOC, obvykle v důsledku výfukových plynů. Působení a škodlivost těchto látek je velmi různorodá.
Někdy můžete jasně cítit přítomnost vysokých koncentrací VOC (např. zápach barvy), ale někdy mohou být přítomny i škodlivé koncentrace, aniž byste si toho všimli. Dopad na zdraví obyvatel závisí na povaze VOC, množství vdechovaných VOC a délce expozice. Krátké vystavení vysoké koncentraci VOC, např. při malování nebo při použití čisticích prostředků, může způsobit závratě, nevolnost, problémy s koncentrací a podráždění očí a dýchacích cest. Tyto účinky jsou dočasné. OPS nebo-li Organo Psycho Syndrome je známý důsledek dlouhodobého nebo opakovaného vystavení vysokým koncentracím VOC mezi profesionálními malíři. To se projevuje nejrůznějšími psychickými problémy a problémy s pamětí. Škody způsobené tímto způsobem jsou trvalé. Při typických koncentracích VOC v obytném prostředí jsou účinky méně zřejmé. Z krátkodobého hlediska často nedochází k žádným stížnostem a VOC ani necítíte.
VOC jsou těkavé, takže koncentrace bude časem klesat. Tato doba závisí na zdroji a koncentraci VOC. Nové stavební a renovační práce, ale také koberec nebo nová pohovka obvykle dočasně způsobují vyšší koncentrace VOC ve vnitřním vzduchu. Během prvních měsíců se pak doporučuje dodatečné větrání. Použití VOC v uzavřených prostorách by mělo být co nejvíce omezeno vzhledem k jejich negativnímu dopadu na kvalitu vnitřního ovzduší. Při vyšších koncentracích VOC je řešením dodatečné větrání. V zásadě lze čidla VOC použít ve všech místnostech. Zejména ve skladovacích prostorech pro mycí prostředky a v koupelnách je čidlo VOC jasnou volbou.
Detekujte toxické plyny pomocí čidel CO a NO2
Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Je to extrémně nebezpečný plyn. CO vzniká, když se fosilní paliva (uhlí, plyn, topný olej, dřevo, pelety, ropa atd.) spalují neúplně nebo špatně. CO se tedy může tvořit pouze tam, kde jsou plameny a v místnosti, kde je umístěn topný spotřebič. CO je o něco lehčí než vzduch, ale rozdíl je tak malý, že v praxi se CO obvykle zcela mísí s normálním vzduchem v uzavřených prostorách. Někdy se mu proto říká tichý zabiják. Světová zdravotnická organizace (WHO) uplatňuje maximální limit 6 ppm pro nepřetržitou expozici. Nicméně take uvádí, že limit může být zvýšen na maximálně 26 ppm při expozici 1 hodinu denně.
U lidí přenáší hemoglobin, barvivo v červených krvinkách, kyslík z plic do buněk. Afinita CO k hemoglobinu je 210 až 260krát vyšší než afinita kyslíku. I v přítomnosti nízkých koncentrací se CO naváže na hemoglobin místo kyslíku. To narušuje transport kyslíku do buněk a způsobuje nedostatek kyslíku. Expozice nízkým koncentracím CO bude zpočátku rozpoznatelná jako příznaky nevolnosti, závratě a bolesti hlavy. Postižený se cítí slabý a při mírné námaze se snadno zadýchá. Po čase oběť ztratí vědomí a – pokud nepřijde pomoc – zemře. Je samozřejmé, že toxické plyny, jako je oxid uhelnatý, musí být z budovy co nejrychleji odstraněny. Jakmile je tento plyn detekován, musí být přiváděn dostatek čerstvého vzduchu.
Totéž platí pro další toxické plyny, jako jsou oxidy dusíku (NOx). NOx je souhrnný název pro NO a NO2. NOx vznikají při spalovacích procesech za vysokých teplot a lze je nalézt ve výfukových plynech automobilů se spalovacím motorem. Navíc NO2 - stejně jako CO - vzniká také při nedokonalých spalovacích procesech. NO2 je také jedovatý plyn, který je zdraví škodlivý. Lidé s onemocněním plic a astmatem na něj trpí zejména.
Čidla CO a NO2 se proto používají především v garážích nebo v technických prostorách, kde jsou instalována topná zařízení. Jakmile jsou zjištěny toxické plyny, musí být zajištěno dostatečné větrání, aby se co nejrychleji obnovila bezpečná kvalita vnitřního vzduchu.
Výhoda řízeného větrání
Každá místnost v budově má specifický účel. Proto je místnost zřídka využívána nepřetržitě, obvykle ne vždy se stejnou intenzitou. Koupelna se například obvykle používá ráno a večer. Ložnice během noci. Každý pokoj v budově má své specifické využití a vzor obsazenosti. Ventilační systém obvykle počítá s nadměrnou kapacitou, aby mohl dodávat dostatek čerstvého vzduchu během nejvyššího stupně své aktivity. Tyto vrcholové momenty obvykle představují pouze omezenou část celkového cyklu. Většinu času může ventilační systém pracovat při nízké rychlosti. Aplikací správných čidel v každé místnosti a řízením ventilačního systému na základě těchto měření lze optimalizovat kvalitu vnitřního vzduchu a zároveň lze dosáhnout významných úspor energie. Další výhodou je, že ventilační systém produkuje méně hluku, když pracuje při nízké rychlosti.